Úvod Proč participace? Jak na participaci? Analýzy anket Hledání rizik Sestavování rozpočtu Znalostní modelování Návrhy strategií Kontakt

 

Znalostní modelování: principy a aplikace

 

Tato část projektu demonstruje principy, vzájemnou provázanost i časové důsledky strategických plánovacích a řídicích aktivit městského úřadu. Využívá k tomu metod a nástrojů znalostního modelování, což je moderní multidisciplinární přístup, zabývající se expertní reprezentací a analýzou chování složitých, v čase se vyvíjejících systémů s významným podílem lidského faktoru.

Hned v úvodu je ale třeba zdůraznit, že znalostní modelování je svým obsahem i formou specifické a k jeho úplnému osvojení je vhodné speciální zaškolení. Cílená práce se znalostními modely totiž vyžaduje předběžné seznámení se s kvalitativní formou reprezentace modelované problematiky. Bez tohoto nezbytného úvodu je pravděpodobné, že náhodné experimenty dlouhodobého charakteru skončí neúspěchem z důvodů nezohledněných vlivů vnitřní subjektivity nebo různě dlouhých a rozdílně trvajících časových interferencí. Protože jde interaktivní nástroj, předpokládá se také, že pokročilý uživatel z řad představitelů města a klíčových zaměstnanců městského úřadu nebude pouze pasivně analyzovat chování existujících modelů, ale aktivně se zapojí i do jejich konfigurace a návrhu. Samozřejmě ne technicky, ale vhodnou formou spolupráce se znalostním inženýrem.

Osobní seznámení se znalostním modelováním je možné organizovat i pro zájemce z řad občanů, nicméně u této skupiny se předpokládá zejména komentování stávající funkčnosti nebo nabídka stabilních alternativních scénářů, navržených na základě vlastních simulací. Při jejich vytváření by ovšem měli vystačit s běžným všeobecnými znalostmi, týkajícími se fungování města. V obecné rovině usiluje udržitelná městská správa a řízení o koordinaci těchto tří oblastí:

Základní kategorie souvisejících činností lze velmi zjednodušeně vyjádřit diagramem na obrázku 1.

 

Obrázek 1           Charakteristické vazby v modelu udržitelného rozvoje města

 

Vazby vyjadřují příčiny a důsledky, barvy a znaménka pak jejich vzájemně se posilující nebo zeslabující charakter. Platí tedy například, že čím více obecních pozemků město má, tím více může podporovat bytovou i průmyslovou výstavbu (modré šipky s kladným znaménkem) a také, že čím více se v něm vykytuje zastavěných ploch obojího druhu, tím méně pozemků mu zbývá pro další výstavbu (červené šipky se záporným znaménkem). V praxi i v obou níže uvedených modelech se samozřejmě vyskytuje daleko více dílčích faktorů i vazeb. Výhodou takových modelů je, že jsou založeny převážně na běžných znalostech řešené problematiky a jsou proto všeobecně srozumitelné a lze je i snadno sdílet mezi zaškolenými uživateli nebo zájmovými skupinami.

Přímočaře graficky vyjádřené znalosti byly v tomto projektu transparentně převedeny do počítačově spustitelné podoby, dokumentující do té doby pouze předpokládané chování pomocí konkrétních dat a grafů. Jde tedy o společenskou analogii numerických postupů, používaných běžně například ve strojírenství, stavebnictví nebo elektrotechnice. Kromě srozumitelnosti patří mezi výhody dynamického znalostního modelování i vysoká míra interaktivity a názorná vizualizace výstupů.

Vzhledem ke složitosti této problematiky i vysoké míře její subjektivity a nejistoty nemůže znalostní model rozvoje města věrně odrážet všechny aspekty každodenního života, ale to ani není jeho smyslem. Cílem je především demonstrovat vzájemné souvislosti a omezení, nutně doprovázející každý plánovací proces. Zjednodušeně řečeno, v městském rozpočtu všechno souvisí se vším. Pokud se někde finance přidají, nemusí se na něco jiného dostat v potřebném množství, případně si obec musí na plné pokrytí všech rozvojových iniciativ zajistit dodatečné prostředky. Situace je o to komplikovanější, že některé investice sice přinášejí rychlejší užitek, ale ten zas nemusí mít dlouhé trvání. Například v situaci, kdy stavba nové ČOV a kanalizace v obci zatížila městský rozpočet úvěrem, je důležité najít takové oblasti rozvoje obce, ve kterých by investované prostředky přinesly největší užitek v delším časovém horizontu. Díky použitému systémovému přístupu totiž ve znalostním modelu dojde nejen k jednorázovému propojení dílčích prioritních oblastí v rovině aktuálního rozpočtu, jak to ukazuje například aplikace pro finanční plánování, ale s různou intenzitou se v něm projeví i nejrůznější kvantitativní a kvalitativní výslednice jejich vzájemného spolupůsobení v čase. Participativní návrh a srovnání různých rozvojových scénářů proto pokládáme za dobrý, byť prozatím i organizačně náročný způsob, jak co nejlépe alokovat současné zdroje do budoucnosti Strmilova.

V zájmu snazšího uvedení do problematiky znalostního modelování předkládáme zájemcům dva modely. Tím prvním je cvičný, pevně nastavený a v odborné literatuře dobře zdokumentovaný model udržitelného rozvoje podnikání, harmonizující vybrané ekonomické a společenské aspekty modelováho města. Jedná se vlastní implementaci modelu Urban Dynamics J.W. Forrestera a více informací o jeho principech a způsobu ovládání je k dispozici na webových stránkách simulace.

 

Obrázek 2           Uživatelské rozhraní modelu udržitelného rozvoje podnikání

 

Jeho pochopení a zvládnutí je téměř nezbytným předpokladem pro úspěšnou práci s volně konfigurovatelným a široce parametrizovatelným modelem všestranně vyváženého udržitelného rozvoje, který může být nastaven jak pro podmínky Strmilovska, tak i ostatních měst. Narozdíl od předchozího modelu zde není klíčová ekonomická složka, i když podnikání je samozřejmě zastoupeno i v této variantě. Zájemci o podrobnosti mohou opět navštívit webové stránky této simulace.

 

Obrázek 3           Uživatelské rozhraní modelu všestranně vyváženého udržitelného rozvoje

 

Primární snahou u obou modelů je dosahování průběžného růstu počtu obyvatel za současné maximalizace rozpočtu. Volitelně může užitková funkce města obsahovat i další položky, týkající se například minimalizace vybraných environmetálních ukazatelů nebo sociálně-patologických jevů. Tento na první pohled jednoduchý cíl ale předpokládá, aby lidé v rostoucím a bohatnoucím městě stále vedli kvalitní život, tj. měli zaměstnání, bydlení, služby, volnočasové aktivity, přírodu nebo čisté životní prostředí. To vše jim musí městský úřad zajistit s omezeným rozpočtem a dalšími zdroji. Navíc je zřejmé, že s rostoucím počtem obyvatel se zvyšují i sociální rizika a že například přelidněnost snižuje atraktivitu lokality, podobně jako rozvinutý průmysl negativně působí na životní prostředí. Souhra negativních vlivů pak může zapříčinit i odchod obyvatel do přijatelnější lokality.

Pokud si zájemci o participaci při práci s předkládanými modely uvědomí složitost, subjektivitu i vzájemnou provázanost strategických plánovacích a řídicích procesů, a svými komentáři přispějí k rozvoji Strmilovska, bude cíl klíčové aktivity naplněn.